Archiv pro rubriku: Finanční gramotnost s ČBA

12.7
2016

Finanční vzdělávání od ledna do konce června 2016

loga OP a čbaNaše finanční vzdělávání nacházíte na blogu Odbory Plus http://blog.odboryplus.cz/ již od konce podzimu 2013. Pokud si uvědomíme, že kromě prázdninového období vycházejí od té doby příspěvky pravidelně každé úterý, jde také o poměrně rozsáhlý vzdělávací materiál. Za tvorbou jednotlivých příspěvků, které jsou navíc doplněny téměř geniální grafikou pana Koutského, pak hledejme paní Helenu Brychovou z ČBA.cba

Čas od času provádíme rekapitulaci témat za uplynulé období a dnes bychom vám rádi připomněli články, která jste mohli na našem webu najít od začátku roku do konce června 2016.

Jak na to I.Začali jsme 12. 1. 2016 na téma „Běžný účet“- k čemu nám má sloužit a k čemu je dobrý, pokračovali jsme na téma „Není účet jako účet“, kdy jsme si představili účty pro děti a studenty a následoval „Účet nejen pro seniory“, kde jsme upozornili, že běžný účet nás nemusí stát vůbec nic, obzvláště pokud se dozvíme „Jak si začít s internetem“, bezpečně a s opatrností. „Jistotní účet“ nás pak zavedl do obchodní sféry a poradil nám, kam uložit bezpečně finance na určitou dobu. Poté jsme si představili dva typy „Vkladových účtů“ a jak je lze využít. Bankovkám, mincím a informacím o nich, jejich možném poškození či padělání jsme věnovali celkem pět příspěvků: „Něco málo o bankovkách“, „Poškozené bankovky“, „Poškozené mince“, „Bankovky a jejich ochrana“ a poslední „Kam s padělky.“čba padělky

Začátkem dubna následovalo představení nového vzdělávacího webu ČBA, který naleznete na WWW.financnivzdelavani.CZ , následoval článek „Jak na to“, který vás seznámil se základním obsahem tohoto webu a článek „Jak na to II.“ Ten nás upozornil na možnost, že můžeme na stránkách tohoto webu sami sebe otestovat ze svých znalostí o financích i na novou verzi kvízu finančního vzdělávání a jeho Svět financí I.výsledky pokud jde o českou populaci.

Od konce dubna do konce června jsme věnovali finanční vzdělávání dětem. Na toto téma najdete na webu celkem šest příspěvků: „S dětmi o penězích“, „Učme se s dětmi“, „Krok za krokem – s dětmi o penězích“, „Kapesné – S dětmi o penězích II.“, „Kdo, když ne my – S dětmi o penězích III.“, „Kdy jindy, když ne dnes.“ V těchto příspěvcích najdeme mnoho informací o tom, jak s dětmi mluvit o penězích, jak jim hospodaření s nimi přiblížit v každodenním životě, jak je důležité již od dětského věku věnovat otázce vzdělávání v oblasti financí dostatek času a v neposlední řadě i to, že jsme my dospělí dětem vzorem a ať chceme nebo ne, přebírají naše postoje, zkušenosti, schopnosti i nedostatky od nás.čba peníze nejsou tabu

Témata „Co vlastně potřebujeme“, „Peníze stranou“, „Rozpočítadlo“ a „Peníze nejsou tabu“ měla za úkol nás upozornit, že peníze by neměly hýbat s námi, ale jsou tu pro nás, na důležitost rozumného vztahu k penězům a nutnost umět s nimi hospodařit a nabádala nás k tomu, že je třeba myslet i na zadní kolečka, tedy tvorby nějaké finanční zálohy pro naši jistotu a dobrý pocit. Na závěr jsme si řekli, že peníze nejsou tabu a mělo by se o nich mluvit tak, jako o všech nutných věcech potřebných k životu.

Doufáme, že naše příspěvky vám pomohly k lepší orientaci v dnešním složitém světě financí a budeme se i do budoucna snažit přinášet vám informace z této důležité sféry našeho běžného života. Nové příspěvky na toto téma budete nacházet na našem webu opět od podzimu 2016. Všechny příspěvky najdete na http://blog.odboryplus.cz/

28.6
2016

Finanční vzdělávání s ČBA – „Peníze nejsou TABU“

ČBA select

Peníze nejsou TABU

čba peníze nejsou tabu

O financích už jsme se dozvěděli ledacos. Víme, jak si peníze rozdělit, umíme při tom myslet na horší časy a rozlišovat přání od nezbytností. Chápeme také, že o penězích bychom měli mluvit, už jen proto, abychom se vyhnuli nedorozuměním.

Pokud totiž o něčem nemluvíme, neznamená to, že se tomu nevěnujeme v našich myšlenkách. O penězích, stejně jako o jiných věcech, si pak celou řadu věcí jen představujeme. Na tom není nic divného, naopak je to běžné a přirozené. Problém je ale v tom, že naše konkrétní představy se v mnoha aspektech liší od představ kohokoli jiného. A tak není divu, že věci, o kterých záměrně nemluvíme, nám v životě často přinášejí největší trable.

Peníze nejsou kouzelné papírky ani dlužní úpisy vystavené peklem. Nejsou začarované ani prokleté. Nejsou ani tím, kdo šlape na plyn a určuje směr. Samy o sobě jsou peníze morálně neutrální. Budou nám sloužit k tomu, k čemu je nasměrujeme. Záleží na nás, jak s penězi naložíme a jakou energii do nich vložíme. Vždycky jsme to my, kdo rozhoduje, kam se vlastně jede i kdy a kde se zastaví.

To, jak své peníze vyděláme, kam je nasměrujeme, kolik jim věnujeme času a jak o nich smýšlíme je důležité nejen pro nás samotné. Den za dnem nás sledují naše děti a učí se na našich příkladech i na našich chybách. Pokud veškerým hovorům na téma financí dáváme nálepku TABU, začnou si děti nejspíš myslet, že peníze musí být něco hodně zvláštního a tajemného, když se o nich pořádně ani nemluví. To ale neznamená, že si jich nevšimnou nebo se o ně nebudou zajímat. Stačí si jen vzpomenout, jak nás samotné taková TABU v dětství trápila a jakými způsoby jsme se pokoušeli dozvědět se o takových věcech víc!

Prázdniny jsou za dveřmi a tak si je všichni užijme. A zkusme přitom otevřít dveře i tématům, o kterých třeba nejsme zvyklí mluvit, přesto, že jsou pro nás pro všechny tak důležitá. Hodně štěstí.

21.6
2016

Finanční vzdělávání s ČBA – „Rozpočítadlo“

ČBA select

Rozpočítadlo

čba rozpočítadlo

En ten týky, dva špalíky, čert vyletěl z elektriky, bez klobouku, bos, natloukl si nos. Tohle zná každé dítě. I my sami jsme se takhle kdysi rozpočítávali a užívali si u toho spoustu legrace. Hezká vzpomínka, ale kdeže jsou ty časy? Dnes už asi nepotřebujeme někoho vyřazovat z kola ven, ani se rozpočítávat na první a druhé.

Co však potřebujeme zcela jistě je umět si rozpočítat finance. Měli bychom dobře vědět, kolik peněz k nám pravidelně přichází a kolik a kam jich pravidelně musíme zaplatit. Tak strašně moc nás ale nebaví se tím vůbec zabývat, že tuhle fázi velmi často přeskočíme. Potom máme dojem, že k placení je toho vždycky víc než dost, zatímco peněz, které máme pro placení k dispozici, je naopak málo.

Rozpočítadlo sice může vypadat jako ztráta času, ale jako dospělí bychom si měli umět rozpočítat své příjmy tak, aby nám pokryly veškeré výdaje a ještě nám něco zbylo. Udělat si hromádky, nakreslit sloupečky nebo vytvořit tabulku v excelu. Je celkem jedno, jak k tomu přistoupíme.  Podstatné je, že si sami pro sebe uděláme rozpočet – přehled, z kterého bude jasné, kolik peněz máme a za co je utrácíme. Mimo jiné z něj také vyplyne, co jsou nezbytnosti a co jen momentální přání.

V našem finančním vzdělávání jsme přípravě rozpočtu přidělili číslo čtyři a hodně jsme si toho o něm říkali již dříve.  Hlavní je, že právě díky rozpočtu se můžeme dostat k dalšímu kroku – začneme se svými financemi pracovat a plánovat. Třeba tak, že věci, které nutně hned nepotřebujeme, ale moc a moc je chceme, do svého plánu zahrneme. Kromě „peněz stranou“ – úložky, která je opravdu a bez výjimky nutná vždy, si podle plánu zkusme nějakou malou část svého příjmu odkládat na jinou hromádku. Ta bude sloužit ke splnění našich přání. Co takhle našetřit si předem na dovolenou?

Pravda je, že pokud jsme nezačali už před rokem, tak na tu letošní si tímhle pomalým způsobem nastřádat nejspíš už nestačíme. Mohla by to ale být dobrá motivace pro příště. Anebo na Vánoce?

14.6
2016

Finanční vzdělávání s ČBA – „Peníze stranou“

ČBA select

Peníze stranou

peníze stranou čba

Dostáváme pravidelný měsíční plat? Sociální dávky? Vyděláváme si na živnostenský list? Naše příjmy jsou pravidelné nebo tu horší a tu zas lepší? Žijeme od brigády k brigádě, anebo si během prázdnin vyděláme téměř na celý rok dopředu a zbytek doháníme příležitostnou výpomocí? Ať už k nám peníze přicházejí odkudkoli a jakkoli často, měli bychom pamatovat na horší časy. Směle můžeme právě tohle nazvat třetím pravidlem finančního vzdělávání.

Jak, že se taková věc dělá? Znamená to, že jako první zaplatíme všechny složenky a odešleme platby, které nám vlastně slouží k přežití, a pokud nám vůbec něco zbude, tak začneme šetřit? To právě není tak úplně ono. Než s těmi platbami z nutnosti a povinnosti vůbec začneme, tak si k nim jednu ještě přidáme. Pokaždé, když nějaké peníze dostaneme, dejme si stranou jejich malou část. Ideálně 10% z jakékoli sumy. Jestli jsme s něčím takovým ještě nezačali, tak můžeme právě teď. A dělejme to tak bez výjimky pokaždé ode dneška až do důchodového věku.

Co tím získáme? Pocit jistoty, klid na duši a hlavně dlouhodobou finanční rezervu. Tuhle platbu bychom si však neměli plést s investováním do produktů, které nás lákají svými údajně bezstarostnými a vysokými výnosy. Ať už si peníze stranou budeme ukládat na účet spořící nebo termínovaný vklad, do garantované investice nebo třeba do polštáře, budou jen naše. Jejich úkolem je pomoci nám, až přijde ten správný čas.

Dobře přece víme, že v životě nejde jen o peníze. Proto je pro nás tahleplatba pro pocit jistoty nesmírně důležitá a neměli bychom ji opomíjet. Vědomí, že máme vybudovanou rezervu na stáří nebo nečekané horší časy, nás po psychické stránce dokáže uklidnit lépe než odvar z heřmánku. Dlouhodobá rezerva nám tak vlastně pomáhá vlastně dvakrát. A přitom jde finančně o částku, která nás teď nezatíží a v budoucnu ji do slova a do písmene jako když najdeme.

7.6
2016

Finanční vzdělávání s ČBA – „Co vlastně potřebujeme“

ČBA select

Co vlastně potřebujeme?

já potřebuju

Jak se k penězům chováme v rodině? Jen si to pro sebe řekněme. Jak s nimi zacházíme a někdy i scházíme? Jak je hýčkáme a jak si jich vážíme? Jak peníze zatracujeme, jak je utrácíme anebo ztrácíme? Jak moc po nich toužíme? To všechno je vidět, to všechno se počítá.

To, jak jsou peníze důležité pro nás, se určitě projeví v tom, jak s nimi budou nakládat naše děti. Problém ale je, že často nejde jen o peníze. V našem přístupu k penězům se totiž odráží, jak si ceníme sami sebe, jak umíme hospodařit se svým časem a jakou důležitost přikládáme svým potřebám.

Přestože jsme pro děti tím hlavním vzorem, není na škodu, zkusit to někdy i naopak a začít se učit od dětí. Právě ony nám totiž ukazují lépe než kdo jiný, že není všechno zlato, co se třpytí. Šetřit a ledacos si odpustit jsou sice pravidla, která v rámci finančního vzdělávání propagujeme, ale nikdy by to nemělo být za každou cenu. Třeba investovat dvě hodiny svého času do jízdy autem přes zacpané město, abychom využili nabízené slevy v hodnotě pár korun, je „cena“, kterou bychom si měli umět odpustit. Nejen že samotná úspora bude nakonec zanedbatelná, danou věc třeba ani moc nepotřebujeme a jen jsme se zase nechali nalákat na inzerovanou slevu. Horší je, že celá ta „investice“ nás nejspíš bude stát trochu rozčilování a zkaženou náladu na zbytek celého dne.  A pak je tu ještě něco. Právě takovým chováním ukazujeme dětem, ale i sami sobě, že si svého času vážíme opravdu málo. Že nám stojí za to trápit sami sebe jen kvůli penězům.

Tím, co většina z nás v dnešním světě nejen chce, ale doopravdy potřebuje, často nejsou peníze, ale čas. Čas pro sebe a pro své blízké. Někdy bychom si ho měli dokázat třeba i vynutit. Stejně jako to dělají naše děti.

Jak tedy přistupovat k druhému pravidlu finančního vzdělávání? Naučme se rozlišovat mezi svými přáními a potřebami, ale mysleme přitom také na sebe.

31.5
2016

Finanční vzdělávání s ČBA – Jak s dětmi mluvit o penězích IV. „Kdy, když ne dnes?“

ČBA select

Kdy, když ne dnes?

čba obr.

Vysvětlit dětem, z čeho plynou naše příjmy, není jednoduchý úkol. Možná nechceme jít tak úplně do detailů, možná ani sami nejsme tak úplně spokojeni s tím, co všechno naše zaměstnání obnáší. Možná máme příjmy poskládané z příspěvků a dávek, tak co bychom k tomu dětem měli říkat? Ale pozor! Také příspěvky, které dostáváme od státu, jsou naším příjmem. Jsou tu proto, aby nám v určitých momentech života posloužily a děti by o jejich existenci měly vědět.

Pokud nám to zaměstnání dovolí, zkusme děti alespoň na chvíli vzít do práce. Možná si udělají lepší představu o tom, jakou mají peníze hodnotu, když uvidí, co všechno musíme každý den udělat pro to, abychom na konci měsíce přinesli domů výplatu. Pokud pracujeme jako osoba samostatně výdělečně činná, zkusme dětem názorně ukázat, kolik času musíme věnovat tomu, abychom získali peníze potřebné třeba jen na nákup jídla na týden nebo jednu večeři v pizzerii. Ve věku 10 – 12 let je už určitě čas na to, aby děti pochopily vztah mezi prací, mzdou a třeba i daněmi.

Pro nás i pro děti je dobré vědět, že kromě příjmů, pro které musíme téměř každý den něco udělat a kterým proto říkáme aktivní, můžeme mít také příjmy pasivní. Není to ale tak, že by nás dnešní pasivní příjmy nestály ani čas ani peníze. Naopak, někde na začátku jsme museli být velmi aktivní a věnovat svůj čas, schopnosti, umění a třeba i peníze nějakému nápadu nebo investici, která nám po letech přináší peníze téměř bez našeho přičinění. Může to být patent na vynález; kniha nebo jiné umělecké dílo; domek, který pronajímáme; dividendy z akcií atp. Navíc, i o pasivní příjmy se musíme čas od času trochu starat, aby nám vydržely – domek se musí opravovat, dění na burze sledovat a další kniha po večerech sepisovat. Pokud si však dokážeme takových příjmů vybudovat dostatek, můžeme se ve zbývajícím čase věnovat tomu, čemu chceme. Třeba právě našim dětem. A kdy jindy, když ne dnes? Přece zítra 1. června na Den dětí!

24.5
2016

Finanční vzdělávání s ČBA – Jak s dětmi mluvit o penězích III. „Kdo, když ne my..“

ČBA select

Kdo, když ne my?

UntitledTok peněz v domácnosti, rozpočet, finanční plánovaní a zajištění na stáří. To všechno jsou věci, které nejspíš děsí i nás samotné, natož abychom o nich hovořili s dětmi. Jenomže kdo, když ne my? 

 

Na to, abychom mohli mluvit o penězích, nemusíme znát přesné definice, ani umět spočítat odmocninu ze dvou. Stačí se s dětmi bavit o tom, co děláme, a proč to děláme. Říkejme dětem, kolik stojí jídlo, voda nebo elektřina, a kolik peněz utratíme za odpoledne v nákupním centru nebo v kině. Když jsou ještě malé, můžeme to přepočítat třeba na zmrzliny nebo krabice lega. Ukažme dětem, jak velká je to část z peněz, které máme k disposici na týden nebo na celý měsíc. Je jedno, jestli si k tomu uděláme hromádky z kostek nebo namalujeme kolečko rozdělené na barevné dílky, obojí dětem poslouží stejně dobře. Když jsou děti větší, bude názornějším příkladem asi cena nového telefonu nebo značkových tenisek.

Důležité je, aby porozuměly tomu, že velká část peněz jde na věci, které vlastně nejsou vidět. Měly by vědět, že platíme za bydlení (nájem nebo příspěvek do fondu oprav domu, anebo splátky úvěru na bydlení), ale také zálohy nebo poplatky za energie a dodavatelům telekomunikačních služeb. Další část peněz si třeba posíláme na stavební spoření nebo spořicí účet a jinou zase na životní pojištění. Samozřejmě, že další obrovská část našeho měsíčního rozpočtu padne na platby za jídlo a všechny prostředky denní potřeby od hygieny až po žárovky, které potřebují všichni členové naší domácnosti. Tyhle části už většinou vidět jsou, stejně tak jako oblečení, knihy nebo různé přístroje pro náš užitek nebo zábavu.

Pokud k tomu přidáme ještě vysvětlení, z čeho plynou naše příjmy a že na všechno, co právě děláme, bychom se měli umět podívat také v delším časovém horizontu, tak máme vlastně splněno. A pokud jsme při hovorech o penězích narazili na něco, co nevíme, zkusme odpověď najít společně s dětmi na internetu. Kdo třeba ví, co je to cashflow?

17.5
2016

Finanční vzdělávání s ČBA – Jak s dětmi mluvit o penězích II. „Kapesné“

ČBA select

Kapesné

čba - děti a peníze 2

Ach, ty dnešní děti, říkáme si. Pokoje mají nacpané k prasknutí hračkami, a přesto chtějí další. Obchody jsou jich plné a televize i internet jsou zase plné reklam, a tak není divu, že děti zatouží po kdejaké hlouposti. Víme, že bychom to dělat neměli, ale často takovou věc koupíme a zároveň jsme z toho mrzutí. Možná pak dětem dokonce vyčítáme, že jsme se nechali přesvědčit. Problém je v tom, že děti samotné za to nemohou a naše blbá nálada také nikomu neprospěje. A co víc, děti získají dojem, že takhle to na světě funguje.

Oč lepší by bylo, nechat děti dělat chyby, aby se z nich mohly samy poučit. Již ve věku 6-8 let jsou děti schopné rozlišit mezi hromádkou vlastních peněz a peněz společných. Je tedy už na čase seznámit je s principem kapesného. Hlavní je dohodnout si s dětmi jasná pravidla a dodržovat je. Pokud dětem dáme určitou částku k disposici a necháme je s ní pracovat dle libosti, naučí se lépe rozhodovat o svých prioritách. Může to být pevné kapesné, které jim dáváme třeba jednou týdně (děti nejsou a nepotřebují být vycvičené na náš měsíční finanční režim). Anebo si můžeme zvyknout dávat při každém, i společném, výletě, dětem částku k vlastnímu použití. Pak bude jen na nich, jestli penízky na Kokoříně utratí za pět zmrzlin, anebo si dají jejich část stranou na něco, co si už dlouho přejí.

Můžeme dětem poradit a můžeme jim něco říci o reklamách, ale nechme je rozhodnout se samostatně. Většina dětí na základě vlastní zkušenosti rychle pochopí nejen smysl šetření, ale i nástrahy dnešního komerčního světa. Když se hračka, kterou tak nutně potřebovaly, brzy poláme nebo s ní není tolik legrace, jak slibovali v televizi, bude jim to líto. Pokud děti necháme, aby svoji lítost nebo nespokojenost s vlastním rozhodnutím vyjádřily a nebudeme je za ně kárat, smutek je brzy přejde a možná už příště nebudou žadonit o každou další zbytečnost, kterou uvidí na obrázku. Zvlášť když k tomu, aby si ji koupily, budou sloužit jejich vlastní peníze.

10.5
2016

Finanční vzdělávání s ČBA – Jak s dětmi mluvit o penězích I. „Krok za krokem“

ČBA select

Krok za krokem

čba krok za krokem

Naprostou většinu dětí už od malička baví hrát si na obchod. Tady máš tohle a ty mi za to dej tohle. Hlavně je potřeba do dětského obchodu chodit pořád dokola a něco kupovat. Aby byla zábava a aby se všechno hýbalo sem a tam. Někdy nás to při hře s dětmi možná už unavuje, ale když to vezmeme kolem a kolem, tak náš „dospělý“ svět se od toho dětského vůbec neliší.

Peníze se musí točit. Občas ale stojí za to se zamyslet nad tím, jestli se točí právě tak, jak chceme my, anebo jestli naopak peníze netočí s námi. I tuhle hru si můžeme s dětmi zopakovat. Tak třeba žvýkačky, zmrzlina a coca-cola vystavená přímo u pokladen si vysloveně říkají o to, abychom po nich na poslední chvíli sáhli. Určitě to často i sami uděláme. Jenomže právě tady začíná rozlišování mezi tím, když něco chceme, a tím, když něco potřebujeme. Přestože se nám zdá, že o takových drobnostech nemá smysl se ani bavit, zkusme to. Potkáme jich většinou několik za den a za týden z toho může být i pár stovek.

Ano, peníze se musí točit, ale neurčují, kdy a kam se podějí. A to je právě to, co bychom dětem měli vysvětlit. Peníze za sladkosti nebo zbytečnosti jsou tak trochu jako díra v kapse. Myslíme si, že pár drobných u sebe vždycky najdeme. Jenomže nenajdeme. A ukáže se to právě ve chvíli, kdy je nejvíc potřebujeme. Jsou pryč a my nemáme nejmenší potuchy, kam zmizely.

Protože každá hra by nás měla hlavně bavit, nejde samozřejmě jen o to, abychom dětem řekli ne a chvilkové rozmary si jednoduše odpustili. Můžeme si třeba říci, že peníze, které bychom jinak utratili, si uložíme. Kam? Třeba do starého známého a léty prověřeného prasátka. Čas od času pak můžeme společně s dětmi přepočítat jeho obsah. Nejspíš nás samotné překvapí, kolik v něm nakonec najdeme. Co potom s naspořenými penězi uděláme, můžeme nechat rozhodnout třeba rodinnou radu nebo právě jen děti. Důležité je, že se z takového učení, může stát ponaučení a kromě toho také dobrá zábava pro všechny. 

3.5
2016

Finanční vzělávání s ČBA – „Učme se s dětmi“

ČBA select

Učme se společně s dětmi

cba

Mluvit s dětmi o penězích, jak lehce se to řekne a těžko dělá. Zvlášť pokud nás samotné trápí pocit, že toho o financích nevíme dost, tak si ani nedokážeme představit, že bychom se pustili do učení druhých!

Představy jsou jedna věc a život samotný věc druhá. Ono je to totiž právě naopak, v našem nedostatku se často skrývá naše silná stránka. Možná to zní jako hloupý vtip, ale zkusme se zamyslet nad tím, co nás samotné při učení, ale i jindy v životě baví? Co nás zaujme, motivuje a co si nejlépe pamatujeme? Jsou to příklady. Ne ty, které nám paní učitelka psala na tabuli při hodinách matematiky, ale ty, s nimiž jsme se setkali jakoby náhodou a které nám pak často pomohly pochopit to, co pro nás do té doby bylo skryto v nezáživných poučkách a pravidlech. Třeba konkrétní příklad známého, chyba učitele, vtípek kamaráda, nikdy nekončící stěžování tchyně nebo životní moudra pradědečka. Ať už to pro nás znamenalo setkání s drsnou realitou nebo nezapomenutelný komicky zážitek, vycítili jsme za tím osobní zkušenost, a proto nám to utkvělo v paměti.

Co platilo na nás, když jsme byli malí, platí samozřejmě i na naše děti. Nejsou asi moc zvědavé na to, abychom si s nimi doma po nocích povídali o časové hodnotě peněz nebo o tom, jak funguje centrální banka. Nejspíš je nenadchneme ani tím, když jim do pohádek o čertech začneme podsouvat informace o platebních kartách. Pro začátek stačí, když přiznáme, že toho o financích příliš nevíme a přestaneme se dětských otázek bát.

Není naše chyba ani naše slabost to, že jsme se my sami na školách se základy finanční gramotnosti nesetkali a že nás toho třeba rodiče o světě peněz mnoho nenaučili. Je to příležitost, které bychom měli využít. Místo toho, abychom přenášeli naše trápení se s financemi na další generace, se můžeme o penězích začít učit společně s dětmi. Všetečným otázkám se stejně nevyhneme a tak si je můžeme pokládat také a pak na ně společně s dětmi hledat odpovědi.